Digitální televize DVB
Digitalizace se zpočátku používala především pro vytváření televizních triků. Později se začal použivat k přenášení obrazů .DVB muselo překonat jednu velmi těžkou překážku. Tou byla potřeba přenosu velkého množství dat pro stejně kvalitní obraz, jaký měla v tu dobu A-TV. Tento problém vyřešily až kompresní technologie MPEG.Komprese MPEG se nazývá „ztrátová“, neboť v průběhu komprimování (stlačování) dochází k částečným ztrátám obrazové informace. Dnes se pro televizi používá MPEG-2 a MPEG-4.MPEG-4 je novější, a umožňuje vyšší stupeň komprese.Své uplatnění našel především v HDTV.Kompresní technologie doznaly takového pokroku, že do 8MHz (u DVB-T) širokého televizního kanálu je dnes možné vtěsnat hned několik televizních programů. Pokud je datový prostor pro daný program v MPXu příliš malý a potřebná data není možné přenést dostatečně rychle a v patřičném množství, dojde v obraze k viditelné chybě, která se projevuje tím, že se část obrazu rozloží do viditelných čtverečků různé velikosti a barvy. Tomuto jevu se říká “pixelizace“.
